FANTOM UNIVERZITY
Dříve, než Taiwel a druid Marivor mohli vyrazit na Vergessenskou univerzitu, přijel za nimi do města zbytek družinky – paladin Rystar, warlock Mordai, barbar Jerok, bojovnice Riana, klerik Corvo, bard Iron Kiss Itril a bojovník Ballár. Společně pak v doprovodu konšela Garlica vyrazili zamračeným dnem na univerzitu.
Univerzitní komplex se kromě zahrady skládá z dvou budov. Ta hlavní slouží pro výuku, ta vedlejší se skládá z kolejí pro studenty, jídelny, ale také vyhlášené knihovny. Symbolem univerzity je sova držící v pařátech rybu, což se váže k heslu: Vědět a mlčet.
Před hlavní budovou již čekal drakorozený děkan Mentil, který hrdiny provedl, aby se pak s nimi a se čtyřčlenným profesorským sborem sešel v učebně alchymie nad hlavou a vejcem záhadného tvora, které Taiwel a Marivor přinesli z kanalizací města. Jelikož nikdo z učených pánů nedokázal tvora identifikovat, přesunuli se do knihovny, kde by podle jednoho profesorů – Vavaria – mohla být stará kniha, jež by mohla vnést do celé věci světlo.
Knihovník Sogmer-dal se zamyslel a povídá: „Vzpomínám si na tu knihu. Byla psaná ve starém jazyce, myslím, že v démonštině a pekelným písmem.“ Posléze našel v katalogu i její jméno. „Jmenuje se Stvoření nových tvorů a napsal ji jakýsi Armad-Holl Ixarah.“ řekl a pokračoval: „Je uložena v sekci 37, police 6, třetí kniha zleva. Pokud chcete, zajdu pro ni.“
U police v knihovně se ovšem ukázalo, že kniha zde není. Sogmer-dal se rozhodl zapátrat v zápůjčních knihách, aby zjistil, kam se mohla podět a domluvil se z družinkou, že se vrátí druhý den ráno.
DRUHÝ DEN
Když hrdinové ráno dorazili, ukázalo se, že kancelář knihovníka je otevřená, ale on zde není. Po nějaké době bylo jeho tělo nalezeno v knihovně. Ležel pod spadlou policí, která mu možná rozbila hlavu. Všichni ale byli přesvědčeni, že nešlo o nehodu, ale že Sogmer-dala někdo zabil, protože objevil nějakou stopu ohledně pátrání po identitě záhadných monster z kanalizace. V jeho ruce se našla zmačkaná stránka vytržená z knihy básní.
Mentil požádal družinku, jestli by nemohla vypátrat vraha oblíbeného knihovníka a hrdinové tento úkol přijali. Začali vyslýchat studenty i profesory a prohledávat obě budovy univerzity. Ukázalo se, že pod oběma domy je celkem rozsáhlé podzemí. V něm mj. objevili alchymistickou laboratoř a deník, který popisoval, co se v laboratořích odehrávalo. DENÍK STVOŘITELE Z TEMNOTY, jak ho autor nazval, byl psán dvěma lidmi. Jeden výzkum ve snaze vytvořit nový žijící organizmus započal a druhému se ho podařilo dokončit.
První pisatel psal o inspiraci knihou Stvoření nových tvorů od Armad-Holl Ixaraha, na základě které se pustil do křížení ptáků, obojživelníků a malých savců, aby vytvořil tvora zcela nového. Podařilo se mu vytvořit malého mutanta – agresivního masožravce – který ale žil maximálně týden. Zkoušel i nějaké pokusy na mrtvých lidech (oživení tkáně či samotných částí těla), ale dle svého tvrzení, zde nedosáhl žádných pokroků, které by překonávaly to, čeho bylo v tomto oboru již dosaženo. Druhý pisatel pak popisuje, jaké kroky musel udělat, aby prodloužil život mutanta a jak dokázal zvětšit jeho výšku i nastavit reprodukční cyklus (který je: MATKA – VEJCE – 4 DRUHY DOSPĚLCE (král, válečník, pečovatel, sběrač). Nová matka se narodí až po smrti původní matky. Plod v jednom z existujících vejcí pozná, že matka zemřela, a upraví svoji strukturu. Tato stvoření se jmenují Andrlieni.
Konečně se ukázalo, co jsou záhadná monstra z kanalizace zač, i jak vznikla. Koneckonců hrdinové na jednoho Pečovatele a Válečníka z druhu Andrlienů v laboratoři narazili. A nakonec i na Matku, kterou se jim podařilo zabít. Rozsekali také tři vejce, která v podzemí nalezli.
Po souboji s nemrtvými v jedné z místností, která kdysi sloužila jako krypta pro mrtvé z kláštera (který tu byl před univerzitou) a po rozluštění hádanky se sochou anděla držícího ve čtyřech rukách ramenné váhy, se družina ukryla ve snaze odhalit pachatele, u nějž předpokládala, že se v podzemí ukáže.
A opravdu přišel. Bohužel byl neviditelný a včas utekl. Naštěstí se po jeho stopě vydal Marivor přeměněný na vlka. A jeho následoval zbytek družinky.
Stopa všechny dovedla do učebny alchymie, kde ale měl poradu celý profesorský sbor včetně děkana. Kdo z nich je vrah a tvůrce mutantů?
Nikdo z družinky neměl výrazné podezření, ale konečně měli v ruce jeden důkaz. Měli s sebou DENÍK STVOŘITELE Z TEMNOTY a rozhodli se rukopis porovnat s písmem profesorů. Během srovnávání to nevydržel profesor Poriteus, který už věděl, že takto bude odhalen a rozhodl se uprchnout. Byl ale hrdiny přemožen a svázán.
Následně se ke všemu doznal. Vyprávěl, jak přišel učit na Vergessenskou univerzitu jen proto, aby se dostal ke knize Stvoření nových tvorů, a jak navázal na práci svého předchůdce, který si v podzemí vytvořil laboratoř. Jeho cílem bylo vytvořit novou rasu – odolnější a dravější a tu vypustit do světa. Doufal, že vytvořením Andrlienů tohoto cíle dosáhl. A proto je vypustil do kanalizací. Knihovníka zabil z toho důvodu, že ho přistihl v noci v knihovně, jak se pokoušel vrátit do police knihu Stvoření nových tvorů, kterou si tajně vypůjčil. Odhalil totiž tajnou chodbu do knihovny, a mohl tak chodit tam i zpět nepozorován. Po zabití knihovníka ještě odstranil důkazy z jeho kanceláře, kde bylo možné v knihách objevit, že si před půl rokem zapůjčil slovník, aby mohl vyluštit démonštinou napsaný text.
Co se týče básní, které umírající knihovník vytrhl z jedné z knih, tak těmi chtěl navést případné vyšetřovatele na správném stopu, jelikož profesor Poriteus je vášnivým milovníkem poezie. Tato indicie ale nepadla na úrodnou půdu.
Přesto byl nakonec Poriteus předán spravedlnosti a družina dostala 200 zlatých jako odměnu. Kromě toho se stali hrdiny příběhu o Odhalení mutantů z Vergesseny“, který si lidé začali ihned vyprávět.
Družina si pořádně nakoupila (Taiwel si např. koupil vůz a koně), a po vyprodaném koncertu Iron Kisse Itrila vyrazila spolu se Zlatkorádem zpět do Obilgrainu.