Taiwel Náli vyrůstal ve vesnici Nivis, která byla hluboko zasazena do úpatí hory Frynclaw.
Tato vesnice, obydlená pouze tieflingy, byla odříznutá od vnějšího světa jak kvůli své poloze,
tak kvůli drsnému terénu. Taiwel žil se svým otcem, lovcem, a svou mladší sestrou, Tayou
Náli. Od otce se naučil staré rodinné řemeslo gunslingera. Naučil se, jak vyrábět zbraně,
střelivo a dokonce i střelný prach, což bylo ve vesnici Nivis považováno za velké umění.

Když bylo Taiwelovi čtrnáct, vše se změnilo. Jeho otec se vydal na lov vysoko do zasněžených vrcholků Frynclawu, kde ho podle legend měla ukrývat síla starodávného zla. Po tomto výstupu se otec nikdy nevrátil. Všichni ve vesnici věřili, že hora si ho vzala, jak se často stává s těmi, kdo se vydali příliš daleko nebo příliš vysoko.

Po otcově smrti se vesničané začali chovat odtažitě. Nivis, ač krásná a tradiční vesnice, byl místem, kde každý zná každého a kde ztráty či neúspěchy jednotlivců mohly rychle ovlivnit celou komunitu. Bez otcovy přítomnosti se Taiwel a jeho sestra začali cítit nenávidění a izolovaní. Lidé si o nich šuškali, že jejich rodina přináší smůlu, což postupně vedlo k napětí.

Když Taiwel viděl, že pro sebe a svou sestru v Nivisu nemůže najít novou budoucnost, rozhodl se odejít. Ve starých knihách četl, že pod horou by měla být obrovská města. A tak se rozhodli zkusit štěstí a sestoupit z hory. Sestup z Frynclawu není vůbec jednoduchý, po cestě je čekalo obrovské množství nástrah, od nekonečné zimy po hladové smečky vlků. Sestup jim trval snad nekonečných pět měsíců, ale nakonec dorazili na nádhernou planinu plnou zelené trávy a v dálce bylo vidět mohutné sídlo:

– (majestátní stavba na rozlehlé zelené planině, jejíž krása kontrastovala s divokostí hor Frynclaw. Sídlo, obklopené lesy a se zasněženými horami v pozadí, působilo jako oáza klidu a bezpečí. Kamenné zdi byly pokryté břečťanem) – Když Taiwel a Taya dorazili k mohutným dveřím sídla Amaryth, byli vyčerpaní a hladoví po dlouhé cestě z hor. Po zaklepání se zpoza brány vynořil vysoký, vážně vypadající muž, oblečený v černé livreji, s pečlivě udržovanými černými vlasy. Byl to Weston Hollowgrave, hlavní komorník, jehož oči prozrazovaly zkušenosti, ale i jistou míru laskavosti. Chvíli si je měřil, než je zdvořile oslovil:

„Co vás přivádí do sídla Amaryth?“ zeptal se klidně Weston a zkoumavě si měřil unavené příchozí.

Taiwel nerozuměl jeho slovům, protože v té době ještě neuměl obecnou řeč. S jistým váháním odpověděl v ďábelštině, jazyce tieflingů, a doufal, že jeho gesto zoufalství bude dostatečně jasné. Jeho hlas byl tichý a chraplavý, oči unavené po dlouhé cestě.

Weston, který neovládal tento jazyk, nakrčil obočí, ale rychle pochopil, že tito cizinci potřebují pomoc. Pokynul jim, aby vstoupili. „Lord a Lady Amaryth vás přijmou,“ pronesl v obecné řeči, a i když Taiwel nerozuměl, se sestrou vešli do sídla.

„Počkejte tady,“ řekl komorník a vyšel po zatočených schodech nahoru.

Po chvíli stanuli před Lordem Eldrickem a Lady Seraphine, kteří je očekávali na vrcholu schodů. Lord Eldrick je přivítal tichým přikývnutím, zatímco Lady Seraphine, která vypadala mnohem vlídněji, na ně promluvila jemným hlasem. Když zjistila, že Taiwel a Taya nerozumí, přepnula na základní fráze v démonštině: „Vítejte v Amarythu. Vidím, že jste urazili dlouhou cestu. Zde najdete odpočinek a péči.“

Po tomto krátkém uvítání je vedli dovnitř sídla, kde na ně čekalo teplé jídlo a pokoje.

„Poté, co si odpočinuli, jim Taiwel vše řekl na to dostal nabídku zůstat v sídle. Přijal ji.“

Život v sídle Amaryth

Sídlo patřilo Lordu Eldrickovi Amarythovi a jeho ženě, Lady Seraphine Amaryth. Byli to vlídní, ale přísní lidé, kteří dlouhá léta spravovali své panství. Ačkoliv neměli vlastní děti, přijali Taiwela a jeho sestru pod svou ochranu a nabídli jim domov a vzdělání. Pod jejich vedením a s pomocí bohaté knihovny a alchymistických dílen v sídle se Taiwel ponořil do studií. Naučil se všeobecné dějiny, nové jazyky, geografii, filozofii i hluboké poznatky o přírodních vědách a alchymii. Lady Seraphine, která sama byla výjimečně vzdělaná, mu poskytovala pokyny a zasvětila ho do jemného umění etikety, jednání se šlechtou a pravidel dvorského života. Kromě vědomostí se Taiwel také učil způsoby, jak se pohybovat ve společnosti, rozpoznávat intriky a zůstat důstojným i v těch nejnáročnějších situacích. S Lordem Eldrickem trénoval umění meče. Služebnictvo bylo početné a pečlivé. Zahradníci se starali o rozsáhlé pozemky, zatímco komorníci a sloužící udržovali pořádek v sídle. Taiwel měl přístup do všech částí panství a trávil mnoho času v rozsáhlé knihovně, v níž byly svazky nejen o alchymii a historii, ale i o starých kouzelnických praxích. V laboratoři vedle knihovny se pod dohledem Lorda Eldricka učil základy alchymie. Taya, která mezitím dospívala v nádherném prostředí, našla klid a útočiště. Ačkoliv Taiwel cítil odpovědnost za svou mladší sestru, v srdci věděl, že jí zde nic nechybí. Lady Seraphine se jí stala téměř druhou matkou a Taya se postupně zapojovala do života v sídle.

Odchod
Ve věku 27 let, po třinácti letech strávených v Amarythu, Taiwel cítil, že nadešel čas jít dál. Chtěl splatit dluh rodině Amaryth a toužil prozkoumat tajemství světa, o kterých četl v knihách. Ačkoliv bylo těžké opustit Tayu, věděl, že zde bude v bezpečí. Nyní devatenáctiletá Taya měla celý život před sebou a pevné základy, aby v tomto světě mohla prosperovat.

Jednoho rána, bez velkých rozloučení, Taiwel opustil brány sídla, nesoucí v sobě vědomosti získané z knih a lekcí. Následující rok se vydal do města, kde potkal jednoho druida, a tak začal velkolepý příběh Taiwela Náli.

————————————–

Hluboko v zasněžených výšinách hory Frynclaw, kde nikdy neustává sníh a ledové větry
řezají do kůže, se po generace traduje mýtus o temné síle skryté pod jejím zmrzlým
povrchem. Tieflingové, kteří žijí ve vesnici na úpatí hory, znají tento příběh jako varování:
nikdy nevstupovat do ledových jeskyní a neprobudit to, co je tam pohřbeno.
Dle legendy byl před tisíci lety v nitru Frynclawu uvězněn prastarý démonický lord který kdysi
vedl armády pekelných bytostí proti smrtelníkům. Poté, co byl poražen, nebylo možné ho
úplně zničit, a tak ho Tieflingové zapečetili v samotném srdci hory, kde jeho temná energie
zamrzla a stala se zdrojem věčné zimy. Frynclaw, „Mrazivý dráp“, je považován za strážce,
který démonovu sílu drží na uzdě.

————————————–

Nivis je malá vesnice ukrytá v úpatí hory Frynclaw, obývaná výhradně tieflingy. Je známá
svými tradičními zvyky a úzkými vazbami mezi obyvateli, kteří se navzájem dobře znají.
Vesnice je izolovaná od vnějšího světa, což z ní činí místo s unikátní kulturou a zvyklostmi,
ale zároveň i s omezenými možnostmi.
Život v Nivisu je ovlivněn drsnými podmínkami a nástrahami okolní přírody. Obyvatelé se
věnují převážně zemědělství, řemeslům a lovu.