Cesta portálovým tunelem byla stejně náročná jako vždy. Jednotliví Iron Kissovi hošani se vznášeli v prostoru naplněném světly, která se pohybovala různou rychlostí. Nebylo možné rozlišit, kde je nahoře, kde dole a jestli let prostorem trval minuty nebo roky. Nakonec to ale skončilo a tři těla dopadla na měkkou půdu vystlanou větvemi, hlínou a jehličím. Prostor naplnila příjemná vůně lesa uprostřed léta.

V místnosti, která připomínala tunel vyhloubený v podzemí, jehož stěny, podlaha i strop byly vyloženy větvemi a kmeny stromů, se objevil Iron Kiss, Corvo a Taiwel. Četnými chodbami, které do místnosti ústily, pronikalo mdlé světlo, takže zde nebyla úplná tma. Po chvíli pátrání a přemítání nadhodil Corvo, že by se mohlo jednat o prostor v obřím mraveništi. Nebo se snad po cestě portálem dobrodruzi zmenšili?

Trojice vyrazila protáhlou místností na sever. V bočních chodbách dobrodruzi zahlédli velké rezavé mravence (o velikosti poníka), jak se ženou do jiných částí komplexu, který se více a více jevil jako obří mraveniště. Náhle se za nimi objevil menší mravenec černé barvy s kuklou v kusadlech.

Taiwel k němu nakročil, poklekl a sklonil hlavu. Mravenec k němu přišel, ohmatal ho tykadly a pak potřel jakousi tekutinou, kterou vyloučil z těla.

Corvo si hodil svou dřevěnou kostkou. Nic se nestalo.

Mravenec začal cosi signalizovat tykadly a předníma nohama. Trojice pochopila, že ho mají následovat a on je zavedl do místnosti, kde bylo několik larev; většina mrtvá, ale tři byly živé. Každý z hrdinů si vzal jednu kuklu. Mravenec přitom potřel vyloučenou tekutinou i Iron Kisse a Corva. Klerik při té příležitosti požehnal mravenci i kukle ve svých rukách. Pak všichni vyrazili skrze mraveniště; černý mravenec byl v čele.

V jedné z chodeb vedoucích na jih narazili na tři zrzavé mravence – bojovníky s velkými kusadly. Taiwel tasil rapír a do druhé ruky vzal štít. Zaútočil a jednoho mravence těžce zranil. Iron Kiss ho dorazil Nelibozvučným šepotem. Další dva mravenci se vrhli na Taiwela. Zranili ho a otrávili. Corvo se snažil svázat k sobě dvě larvy (svou a Taiwelovu), aby je mohl nést. S jednou rukou mu to šlo těžko. Černý mravenec ho zvědavě pozoroval. Iron Kiss zranil jednoho z rezavých mravenců Nelibozvučným šepotem, a pak na pistolníka seslal Bardskou inspiraci. Taiwel s podporou „šeptajícího“ Iron Kisse oba mravence zabil a všichni mohli pokračovat.

Na jednom z rozcestí si všimli, že se západní chodbou ženou do mraveniště další rezaví mravenci. Běželi proto chodbou na východ. Šest rezavých válečníků ale vyrazilo za nimi. Corvo se proto zastavil a seslal protivníkům do cesty Strážce víry – krvavou nahou dámu s mečem a štítem, na němž byl znak Karmínové paní. Magická strážkyně se pustila do boje s přibíhajícími mravenci.

Východní chodba vedla vzhůru ke světlu a brzy je vyplivla na krásné sluncem zalité louce. Ta byla ohraničena stromy, pod kterými se jen hemžilo rezavými mravenci, kteří se hnali k mraveništi nebo bojovali s o něco menšími černými mravenci. Iron Kissovi hošani v čele se svým průvodcem se rozhodli louku přeběhnout.

Když si všimli, že oblohu křižují létající rezaví mravenci, bylo už pozdě. Alespoň pro jejich mravenčího průvodce, na kterého se jeden snesl a jedním útokem ho zabil. Taiwel vystřelil a útočníka těžce zranil. Pak se mu ale zasekly obě pepřenky. Corvo seslal Naváděcí blesk a létajícího mravence jím dorazil. Pak magicky zesílil svůj hlas a vykřikl: „Všichni tady zemřeme!“

Gunslinger vytáhl Pyrotechnickou hůlku a vystřelil z ní, aby mravence vyděsil. Moc to ale nezabralo. Další létající mravenec se snesl k zemi a zaútočil na Iron Kisse. Minul. Bard odvetou seslal Hypnotický vzor a okouzlil tři mravenčí vojáky, plus jednoho létajícího mravence. To už se ale k němu snesl další okřídlený útočník a bodl ho svým žihadlem. Iron Kiss padl k zemi paralyzovaný a vzápětí ztratil vědomí.

Mezitím jeden mravenčí bojovník zranil Corva, čímž připravil půdu pro okřídleného kolegu, který klerika dorazil. Draw padl k zemi v bezvědomí.

Taiwelovi se dařilo nadále čelit útokům. Utíkal loukou obklopen zrzavými mravenci a z oblohy na něj dorážela létající eskadra. Dvakrát byl zasažen žihadlem (jednou seslal na oplátku Pekelné pokárání), ale paralýze odolal. Dalších sedm útoků ze země odrazil. Seslal Temnotu, ale mravence orientující se dle čichu to nějak neomezilo. Další útoky už našly svůj cíl a nakonec zafungovalo i žihadlo létajícího bojovníka. Gunslingerovi se jako poslednímu z trojice hrdinů zatmělo před očima a on padl na zem ve slastném bezvědomí.

OTROCI V KOLONII

Hrdinové procitli v dřevěné kleci. Až na základní oblečení na sobě a u sebe neměli nic. Ani boty. Kolem jejich klece stálo pár dalších, ve kterých byli drženi černí mravenci. Mezi klecemi pobíhali rezaví mravenci. Jejich cesta vedla především z mraveniště (na severu) do oblasti kamenného lomu (na jihu). Nad hlavami všech kroužili okřídlení zrzaví mravenci.

Jeden ze zrzavých bojovníků přišel ke kleci, otevřel ji (byla zavřena na závoru) a vybídl zajatce, aby vylezli ven. Taiwel nechtěl, a tak ho mravenec kousl. Když byla trojice mimo klec, odvedli ji jejich věznitelé do jižní části. Tam již černí mravenci těžili pískovec a Taiwel, Corvo i Iron Kiss se k nim přidali. Ještě předtím byl zajatcům ukázán prostor, kde se mohli občerstvit vodou z kádí a sladkými výměšky obřích mšic. Nedaleko tohoto místa se nacházelo zajímavé místo. Bylo označené totemem a zátarasy, za kterými se nacházel obří balvan. Zdálo se, že je jím zavalen vchod do skalní stěny.

Jelikož lámání kamene holýma rukama jde špatně, umožnili mravenci Iron Kissovi, aby si vyrobil primitivní oštěp. Během práce začala trojice přemýšlet o únikovém plánu. Přišlo jim, že nejlepší by bylo dostat se za balvan do předpokládané jeskyně, která by mohla být cestou pryč. Corvo měl v plánu použít magii, ale jelikož neměl svůj ohniskový předmět, potřeboval najít jíl.

První noc v zajetí hrdinové pozorovali nebe. Stále na něm byly dva měsíce jako každou noc.

Další dva dny strávili prací, hledáním jílu a plánováním útěkových variant. Druhý den v podvečer Corvo našel dostatečnou zásobu jílu, aby v noci mohl vyvolat Dimenzionální dveře. Ve své klieci si sedl do tureckého sedu, otevřel si „krvavou tepnu“ a nechal se i s Taiwelem přenést 3 sáhy za kámen do nitra skalní stěny. Jen tak tak se mu podařilo trefit se do chodby mimo skalní masu. Oba hošani se tak ocitli ve vlhké tmavé chodbě plné všelijakých hub. Corvo poslal magicky zprávu Iron Kissovi, že jsou „v chodbě, kde jsou houby a že se zhulí. A ráno pak že otevřou kámen.“ Bard odpověděl, že „běží ke kameni hned.“ Gunslinger a klerik se rozhodli mezitím odpočívat.

Otevření závory klece magickou rukou nebylo pro Iron Kisse nikterak pracné. Pak vylezl a klec zase zavřel. Následně se mu podařilo nenápadně problížit lomem až k balvanu. Na místě vzal z balvanu plátky slídy a zaklepal domluvené znamení. V reakci Corvo seslal kouzlo Tvaruj kámen a vytvořil v balvanu díru o velikosti 1 sáh na 1 sáh, kterou bard prolezl. Otvor pak zmizel.

NA ÚTĚKU

Trojice se nyní nacházela v oné chodbě plné hub a vlhkosti. Chodba vedla na jihovýchod, a pak se stáčela na severovýchod. Hned, jak jí hrdinové vyrazili, jedna z větších fialových hub – na první pohled ničím nápadná – na Taiwela zaútočila dvěma chapadly a zranila ho.

Iron Kiss na ni použil Nelibozvučný šepot. Taiwel udělal úhyb a Corvo seslal blesk. Taiwel byl ještě jednou zraněn, než Corvo a Iron Kiss houbu zabili.

Corvo se rozhodl, že utrhne klobouk jedné velké houby a dal si ho na hlavu jako klobouk. Taiwel testoval jiné houby, zda nejsou živé, tak, že po nich házel kameny. Bez reakce.

Chodba je dovedla do místnosti se čtyřmi dalšími východy. Tam, kromě dalších hub, spatřili jednu, která na první pohled vypadala jako Beholder, se kterým se setkali v labyrintu Aura a který jejich družinu dost pocuchal. I když Taiwel poznal, že jde o houbu, rozhodl se prchnout k východní chodbě. Corvo, který si rozdílu nevšiml a domníval se, že je to pravý Beholder, ho následoval. A Iron Kiss, který poznal, že jde o houbu, prchal s nimi. Všichni tak pokračovali východní chodbou.

Skoro na jejím konci, před vstupem do místnosti, si Taiwel všiml většího kamene ležícího na podlaze. Zoufale řekl: „Je tu kámen!“ Pak si sedl na bobek, chytil si hlavu do dlaní a lamentoval: „Krápníky už ne! Krápníky už ne!“ Zoufalého Gunslingera předešel Corvo s houbovým kloboukem. Přesto to byl Taiwel, kdo si všiml, že v místnosti leží mrtvola ve zbroji.

„Zbroj!“ zvolal a přeběhl klerika, aby u ní byl první. Když už byl v místnosti, ze stěny za ním se nečekaně mrštně vynořilo velké monstrum. Chytinový pancíř, mohutné paže s drápy. Ale to Taiwel neviděl. Jakmile se jeho zrak střetl s pohledem monstra, realita se zamlžila a on vůbec nevěděl, co nebo kdo na něj zaútočil. A ani se útoku nebránil.

Corvo také zahlédl oči monstra a ten pohled ho donutil odejít zpět do chodby, aniž by věděl proč.

Jediný Iron Kiss nebyl pohledem monstra omámen. Vešel do místnosti a seslal na něj Nelibozvučný šepot. Lehce ho jím zranil.

Monstrum přestalo útočit na gunslingera, a vrhlo se na Iron Kisse. Bard byl lehce zraněn.

Do místnosti se vrátil Corvo a seslal na monstrum blesk. Minul. Taiwel začal na protivníka házet kameny a několika ho úspěšně poranil. Iron Kiss opět odolal působení zraku monstra a seslal Uvrhni kletbu – Ztráta akce. Další Corvův blesk již monstrum zasáhl a vážněji ho zranil. I Taiwel pokračoval v házení kamenů a dalšími dvěma monstrum zabil.

Když si oddechli po namáhavém boji, prohledal Taiwel mrtvolu v místnosti. Našel u ní čutoru a deník. Z deníku zjistili pár zajímavých informací, včetně toho, co obsahuje čutora (látku zvanou GUMA, která dokáže měnit feromony).

Ze zbroje mrtvého vyrobili dva štíty (+1) a Corvo si vzal pravou ruku monstra a uvázal si ji místo své uťaté paže. Pak prošli místností s houbou vypadající jako Beholder a vešli do prázdné místnosti, uprostřed které ležel šíp. Taiwel to považoval za past, a tak ho nechali, kde je a vrátili se do místnosti s falešným Beholderem.

Zde si Corvo všiml čehosi lesklého mezi houbami. Provedl akrobatický manévr, aby se při minimálním kontaktu s houbami dostal k oné věci. Ukázalo se, že je to krátký meč. Corvo ho sebral a vyskákal zpět z houbovného pole. Iron Kiss během toho zabil Nelibozvučným šepotem jednu Fialovou houbu. Poté vyrazili západnější chodbou vedoucí na sever.

Dlouhá chodba se na konci rozdvojovala. Na rozcestí se vydali vlevo. Došli do místnosti, kde ze stěny vytékal pramen vody a na zemi vytvářel malé jezírko. Corvo se napil a začal předstíral, že se dusí. Taiwel mu nasadil heimlichův chvat. Corvo předstírá, že je v pořádku.

Pokračovali na západ. Krátká chodba je dovedla do velké místnosti, ve které se zdálo, že se nachází pouze mrtvá obří mšice. Corvo se jí rozhodl prozkoumat. Jak se k ní ale přiblížil, zaútočil na něj u stropu skrytý mrchodravec – monstrum podobné stonožce, se kterým se už několikrát setkali. Tentokrát ale neměli žádné zbraně. Klerik se dal na útěk jihozápadním východem, zatímco Iron Kiss a Taiwel prchali na jihovýchod. Mrchodravec se pustil po stopě Corva.

Klerik doběhl do další místnosti, kde narazil na dva zrzavé mravence. Tihle ale byli prorostlí jakousi houbou. Oba na Corva zaútočili a jeden ho zranil a navíc otrávil. Klerik se proto raději kouzlem zneviditelnil a pokračoval v útěku. Mravenci ho ale stále cítili a znovu úspěšně zaútočili. Corvo utíkal dál na jih a v patách měl houbami prorostlé mravence. Vždy, když ho doběhli, zaútočili na něj. Občas úspěšně. Když už byl Corvo blízko místnosti s falešným Beholderem, využil Divotvorství, aby mohl co nejvíc nahlas zavolat: Pomóc!

A Iron Kiss s Taiwelem opravdu na pomoc přišli! Všichni se setkali v místnosti s falešným Beholderem, kde se utkali s oběma houbovými mravenci. Bard a gunslinger zabili jednoho a celá trojice pak druhého. Corvo usekl jednomu z mravenců hlavu. Pak se všichni vrátili do poslední neprozkoumané části – k rozcestí, odkud se předtím vydali vlevo. Nyní šli vpravo.

Místnost před nimi byla zarostlá houbami. Iron Kiss si všiml Fialové houby a rovnou na ni zaútočil. To rozlítilo zdejší strážce. Houboví humanoidi, zdejší strážci, se vynořili z šera místnosti. Jak je Taiwel spatřil, dal se na útěk (ač byl v té chvíli vpředu). Corvo se rozhodl vyčkávat a Iron Kiss zkusil vyjednávat. „Rádi vás vidíme, přátelé!“ řekl, ale nezdálo se, že by to houby nějak ovlivnilo v jednání. Oba strážci se přihnali až k nim.

„Jsem jejich otrok,“ řekl jim na Corvo a dodal: „Já tady nemám být.“

Zkoušel při tom gestikulovat, aby houboví strážci pochopili, co říká. Taiwel mezitím někde vzadu vyděšeně pobíhal.

Klerik vzdal vyjednávání a zaútočil Naváděným bleskem. Jednoho strážce zranil. Iron Kiss ho dorazil Nelibozvučným šepotem.

Druhý strážce zaútočil na Corva. Vypustil ze svého těla oblak spór, ale klerikovi se mu podařilo vyhnout. Čemu neuhnul, byla strážcova pěst. Zraněný Corvo ustoupil za Iron Kisse. Ten znovu použil kouzlo, strážce poranil a ustoupil. Strážce znovu zaútočil na Corva a tentokrát velmi úspěšně. Klerik padl vyřazený k zemi.

V té chvíli se přihnal Taiwel s krátkým mečem v ruce a sérií útoků druhého strážce zabil. Pak Iron Kiss s gunslingerem přivedli k životu Corva, a všichni se odešli umýt k pramínku. Při tom Taiwel zjistil, že voda v něm je léčivá. Všichni se napili a udělalo se jim lépe.

Nyní se vrátili do místnosti, kde zabili strážce. Z ní vedla dlouhá a klikatá cesta na východ, kterou se dostali na louku v údolí. Na východě – pár stovek metrů od nich – se nacházel háj překypující pestrobarevnými stromy. V tom se v blízkém křovisku ozvalo zašustění…

Předchozí – V Aurum labyrintu pod dohledem zřícího oka

Následující – Dírou do houbového háje