Nejednoznačné důkazy vynesly Sharali rozsudek v podobě „božího soudu“. Ten se měl uskutečnit právě v den konání 4. Husté mely jako poslední bod rozsáhlého programu. Forma ordálu byla zvolena jako souboj mezi dvěma odsouzenci – kameníkem Markem Veyem a členkou gangu tieflingů Sharali. Jelikož měl kameník zraněnou nohu, vybralo mu město favorita, který bude bojovat za něj – půlorka Baldachýna, šéfa družiny Rozzuřených sekerníků. Na výzvu, zda někdo zastoupí v souboji Sharali, se bez zaváhání přihlásil Taiwel.

Po předchozí bitvě v aréně byl magicky vyléčen, stejně jako všichni ostatní Iron Kissovi hošani. Nyní si měl vybrat další tři družiníky, kteří mu pomohou v božím soudu. Ten měl zajímavá pravidla. Oba favoriti budou v kouzelné temnotě přepraveni do centrální místnosti labyrintu. Z té vedou čtyři dveře do dalších částí bludiště, ve kterém jsou v místnostech rozmístěni tři členové z družiny každého z favoritů. Když je favorit objeví, mohou mu pomoci projít ostatní místnosti, vyřešit pasti, hádanky a porazit monstra. Cestou sbírají zbraně, zbroje, kouzla a lektvary, které může favorit použít ve finální místnosti, kde dojde k souboji s protivníkem. Kdyby favorit v labyrintu padl, musí do souboje nastoupit odsouzenec.

Taiwel si na pomoc vybral Iron Kisse, Corva a Maliwora. Všichni tři byli rozmístěni v labyrintu – bez zbroje a beze zbraní. I Taiwel musel odložit veškeré své vybavení. Když se posléze rozptýlila magická temnota, stál v kruhové místnosti se čtyřmi dveřmi, šesti bednami, mečem zabodnutým uprostřed a především Baldachýnem naproti sobě. Ten se ihned rozeběhl, aby se zmocnil meče, což se mu podařilo. Taiwelovi nezbylo než začít prohledávat bedny. Ve dvou našel klíče a v další léčivý lektvar. I Baldachýn začal prohledávat bedny. Z té poslední na něj zaútočilo klubko hadů, které ho ošklivě pokousalo a na chvíli zaměstnalo. To už gunslinger odemykal jihozápadní dveře a vyrazil chodbou za nimi.

Proběhl chodbou, dal se vlevo a dorazil ke dveřím. Nebyly zamčené, otevřel je a za nimi v místnosti narazil na Corva. Ve dvojici pak pokračovali dál druhými dveřmi z místnosti.

Do místnosti, ve které čekal Maliwor, vběhl Baldachýn. Zavrčel na druida a pokračoval dál.

Taiwel a Corvo běželi dlouhou chodbou na východ, když do chodby vpadl velký kámen a začal se valit proti nim. Museli utéct zpět do místnosti, a tam počkali, až je kámen mine. Pak se vrátili do chodby a došli do místnosti, kde se uprostřed povalovala kožená zbroj. Kolem byly v zemi zabodnuté čtyři meče. Taiwel se vrhl pro zbroj a Corvo pro jeden z mečů. Meč ale před ním vyklouzl ze země, vznesl se a zaútočil na klerika. O chvíli později se k němu přidal meč druhý. Oba hrdinové z místnosti raději prchnuli – přičemž gunslingerovi se podařilo odnést kouzelnou zbroj.

Stěny labyrintu se zdály pevné a neprůhledné. Ve skutečnosti ale byly kouzlem zprůhledněné z vnější strany tak, aby diváci v aréně mohli sledovat, co se v labyrintu děje. Když pak křikem reagovali na dění uvnitř, hrdinové je mohli slyšet a zařídit se podle toho.

Baldachýnovi se podařilo najít parťačku Aláwe, druidku, která mu ihned vyléčila zranění od hadů.

Taiwel s Corvem mířili do další místnosti. Cestou nechtěně spustili ohnivou past, která klerika poranila. Když dorazili ke dveřím na jihu, dveře promluvily. „Tyto dveře vedou k téměř samému konci. Jste si jisti, že chcete vejít?,“ zeptaly se. Oba hrdinové došli k závěru, že dveřmi se dostanou do finální místnosti, kam ještě nechtěli, protože věřili, že v labyrintu je ještě co hledat. A tak šli zpět a jinou cestou.

V místnosti severním směrem vstoupili do zdánlivě prázdné místnosti. Náhle shora spadla průhledná slizová krychle, před kterou Corvo uskočil, ale Taiwela uvěznila. Nyní šlo o čas, protože slizová krychle je známá tím, že postupně rozkládá to, co uvězní. Naštěstí se Corvovi podařilo přítele z netvora vytáhnout (po dvou kolech). Vzápětí byl sliz vysát kamsi zpět nahoru a vypadla z něj kuše s jednou šipkou, kterou si gunslinger ihned vzal.

Na další cestě vstoupili do místnosti, kde stál Kronosos, člen Rozhněvaných sekerníků. Ten jen řekl: „To nedáte, bábovky!“ Minuli ho a šli dál. To místností Iron Kisse zase proběhl Baldachýn s Aláwe.

Gunslinger a klerik otevřeli další z dveří a v místnosti narazili na humanoidní hyenu. Ta na ně zaútočila. Taiwel ji střelil z kuše, ale to nestačilo. Zkusili ji vylákat k plynové pasti, kterou předtím objevili v chodbě. Když byla hyena na správném místě, spustili ji, a tak ji ochromilli. Corvo ji zkusil neúspěšně povalit, ale naštěstí ji Taiwel dorazil prázdným flakónkem od použitého léčivého lektvaru. U zabitého nepřítele byl nalezen flakónek s nápisem Požehnání. Taiwel si ho vzal.

Další chodba a další místnost. Tentokrát byla plná pavučin, a tak dovnitř jen nakoukli a šli jinam. V další místnosti se setkali s Baldachýnem a Aláwe. Barbar by se nejspíš pustil do boje, ale Aláwe dojednala, že se v místnosti prostě minuli a každý si šel po svém. Což znamenalo, že Taiwel s Corvem zkoumali průhledný válec naplněný krví, co stál v dané místnosti. Po jeho obvodu byl tentýž nápis v různých jazycích: Nelam si s tím hlavu, ve tvé krvi plavu. Oba hrdinové dumali, co by to mohlo znamenat (Corvo se pomazal krví z nádrže), ale když lidé v aréně začali skandovat: „Taiweli, jdi dál!“, rozhodli se to nakonec neřešit a pokračovali dál.

V další místnosti se pak setkali s Iron Kissem. Bard jim poradil válec ještě prozkoumat a sám do něj přidal pár kapek vlastní krve. Válec přetekl, ale nic se nestalo. A tak pokračovali labyrintem ve třech. Další místnost jim nabídla hádanku. Stály zde dvouramenné váhy. Na jedné z misek ležela lebka a na druhé nic. Miska s lebkou byla níže, než ta prázdná. Corvo naplnil prázdný flakónek, co s sebou stále nesli, krví a dal ho na prázdnou misku. Váhy se vyrovnaly a na stojanu v jejich středu se otevřela skrytá přihrádka, ze které vypadl Lektvar medvědí síly. Taiwel ho vzal k sobě.

Vrátili se o pár místností zpět a pokračovali na jih. Corvo cestou hledal a odhaloval pasti. V jedné z místnosti našli konečně i třetího družiníka – Maliwora. S ním se vrátili do místnosti s pavučinami. U ní chtěl druid Taiwela léčit spórami ze své ruky, ale gunslinger se obával vedlejších účinků a raději je nevdechl. Druid se tedy zaměřil na místnost plnou pavučin. Pomocí kouzla je zapálil, což vyvovalo zájem jejích obyvatel – podivných tvorů se čtyřmi končetinami vzdáleně podobných pavoukům. Maliwor vběhl do místnosti a jednoho z nich paralyzoval dalšími spórami ze své ruky. Kouzlem ještě stačil léčit gunslingera. To už započal boj s oběma pavoučími tvory z místnosti. Taiwel střílel z kuše (stále dokola tu samou šipku), Corvo pouze unikal útokům a Iron Kiss seslal Nelibozvučný šepot. Maliwor se přeměnil na medvěda a spolu s bardem obě monstra zneškodnil. Po boji našli dva svitky. Oba si vzal Taiwel. Na jednom bylo napsáno „NEPOMÁHÁM“ a na druhém „NEUBLIŽUJI“. Corvo z mrtvol vytáhl jedové žlázy, které vzal s sebou.

Přes řadu již prošlých místností pokračovali labyrintem až do jedné, kde našli tři mrtvé zombíky. Tehdy došli k závěru, že už prošli celý labyrint. Přišlo jim ale, že Taiwel nemá moc zbraní, tak se vrátili do první místnosti s bedýnkami, z nichž nalámali několik prkýnek s tím, že je gunslinger použije v božím soudu.

S touto výzbrojí došli ke známým dveřím, které se opět zeptali: „Tyto dveře vedou k téměř samému konci. Jste si jisti, že chcete vejít?“ Tentokrát vešli.

Za dveřmi byla malá kruhová místnost se stolem, na kterém leželo několik zbraní. Než je stačili prozkoumat, zaútočila ně postava tvořená stínem. Útok vedl na Taiwela a byl úspěšný. Kromě zranění gunslinger cítil, že mu stín sebral sílu (snížila se mu o 1). Rychle ze stolu sebral rapír a štít a nepřítele zranil. Definitivně stín zneškodnil až druid v medvědí podobě.

Z místnosti vedly další dveře, za kterými se dala tušit finální soubojová místnost. Taiwel rozbalil svitek „NEUBLIŽUJI“ a kouzlo mu uzdravilo zranění (uvnitř svitku byl nápis „LÉČÍM“). Corvo mezitím vypreparoval jedové ústrojí z pavoučího monstra a jedem potřel čepel Taiwelova rapíru. Maliwor se přeměnil zpět na člověka. Poté otevřeli dveře vešli na místo finálního souboje.

Kruhová místnost měla ve své severní části umístěné dva velké průhledné válce. Z každého vedla trubka končící v podivném stroji, z jehož horní části šlehal plamen. V západním válci stál kameník Mark Vey a ve východním Sharali. Uprostřed místnosti byla nízká dřevěná ohrada, kterou byl vyhrazen prostor pro souboj.

U západních dveří stáli Rozhněvaní sekerníci – a především Baldachýn ozbrojený sekerou a palcátem (se štítem na zádech). U dveří východních stál Taiwel ozbrojený kuší a štítem (s rapírem pomazaným jedem z jedových váčků u opasku) spolu s Iron Kissem, Maliworem a Corvem. U ohnivého stroje stále moderátor, který oznámil, že favorité dorazili a souboj může započít. Aréna toto oznámení odměnila jásotem a potleskem.

Taiwel a Baldachýn přešli do ohrady a na pokyn moderátora ordál započal. Taiwel vystřelil jedinou šipku a Baldachýna zasáhl. Sekerník k němu doběhl a zaútočil sekerou. Minul. Taiwel už měl v ruce rapír a úspěšně zaútočil. A Baldachýn opět minul. Takto to chvíli pokračovalo, oba borci tancovali ve vyhrazeném prostoru, útočili a kryli se. Baldachýn míjel a Taiwel se trefoval. Těžce raněný půlork zahodil sekeru, kterou zasáhl jen jednou, a útočil palcátem. Opět minul. To už ho měl Taiwel tam, kde potřeboval. Poslední výpad a sekerník se válel v prachu.

Polovina arény propukla v jásot. Druhá vztekle bučela. Taiwel hned pomohl Baldachýnovi na nohy. Poražený favorit z toho ale radost neměl. Moderátor dal znamení technikům a oheň ze stroje za jeho zády poslal oheň do válce s kameníkem Veyem. Ten zahynul ve strašných bolestech a za hlasitého křiku. Sharali poslala vzduchem polibek Taiwelovi. Bylo oznámeno, že bude propuštěna.

EPILOG

Po oslavě v hospodě U klerika, kam dorazil i zbytek Iron Kissových hošanů a kde byl Taiwel hrdinou dne zvaným na různé drinky (které odmítl a zůstal o vodě), se všichni vraceli domů. Čím více se blížili k domovu, tím více bylo v oknech domů a v ulicích lidí a všichni zvědavě pokukovali směrem, kterým hrdinové mířili. Za chvíli byl ve vzduchu cítit kouř a zápach spáleniny. Když dobrodruzi došli na dohled svého domu, zjistili, že se stalo neštěstí. Dům – nebo jeho většina – byl pryč. Místo něj tu byly ohořelé trosky. Před domem byla spousta lidí, a také hasiči, kteří již kontrolovali situaci. Z trosek se kouřilo a před nimi – opřen o dům paní Mořánkové – seděl elf Qiriel. Před ním zmateně pobíhal očouzený mapach Tirk a každému, kdo poslouchal, říkal, že to není jeho vina, že to byla nehoda.

Jakmile spatřil Iron Kissovi hošany, běžel to říct i jim. Situace vypadala hodně špatně. Od hasičů se hrdinové dozvěděli, že se před několika hodinami ozvala v domě rána a pak vypukl požár. Ten se šířil z prvního patra, díky čemuž mohl Qiriel zachránit nejen všechny tři části mapy k Auru, ale i část Taiwelova majetku.. Ostatní o většinu svých věcí přišli, přičemž ukryté zlatky se roztavily na jakousi slitinu a malé procento (10 %) skutečného zlata. Požár přežila Taiwelova váza a vše, co bylo v ní. Kromě věcí měl požár na svědomí i jeden život. V troskách bylo nalezeno tělo hobita Doriuse Underleafa. Corvo prozkoumal jeho tělo, ale kromě popálenin nenašel žádné jiné zranění. Tirk ani Qiriel netušili, jak požár vznikl. Jen potvrdili, že se před ním ozvala rána v horním patře.

Otázku, kam složí hlavu, jim pomohl zodpovědět Qiriel, který Taiwelovi předal dopis, jež ještě před požárem objevil ve schránce. Byl od Jerokovi Drahuše, která gunslingerovi psala, že Astoretův dům je na prodej za 950 zlatých.

Předchozí – 4. Hustá mela v Aréně

Následujcí – Hodiny hledané hodiny & Nový domov