Příběh:

Corvo Velathril se narodil v temném podzemním městě Menzoberranzan, kde je uctívána Lolth, bohyně šalby, intrik a chaosu. Od útlého věku byl Corvo vychováván jako nástroj pro mocný rod Velathril, sloužil jako asasín, tichý vrah vykonávající nečisté práce pro svou rodinu. Klam, lstivost a iluze byly jeho každodenním chlebem.

Corvo nikdy nesloužil se skutečnou oddaností, ale spíše kvůli přežití. Jeho svět byl krutý – slabí nepřežili, silní vládli a klam byl jediný způsob, jak přežít. Během jedné ze svých misí však zažil duchovní zlom. Měl zavraždit kněze, který odmítal Lolth a její zkorumpovanou vládu nad drowy. Tento kněz věřil, že existuje jiná cesta než věčné klamání a zrada.

Když Corvo dokončil úkol, pocítil zvláštní prázdnotu. Byla to pravda, co tento kněz říkal? Proč Lolth nikdy nedává svým následovníkům mír ani odměnu za oddanost? Od toho dne začal Corvo pochybovat o smyslu své služby.

Postupem času se jeho pochybnosti prohlubovaly, ale zároveň si uvědomil, že nemá jinou volbu než dál následovat bohyni šalby. Přijal, že v tomto světě je jediná pravda: moc a klam jsou vším. Lolth mu dala novou roli – stal se jejím klerikem. Nyní slouží svému božstvu jako nástroj chaosu a šalby, ovládá magii, která mění realitu a klame smysly. Její hlas ho neustále pobízí k tomu, aby pokračoval v intrikách a podvodech.

Corvo však nikdy není zcela přesvědčen, že Lolth ho vede – spíše má pocit, že ho manipuluje. Je to vztah plný napětí: ví, že mu dala sílu, ale nedokáže se zbavit pocitu, že je jen figurkou ve hře, kterou ani sám plně nechápe.

Maska:

Corvo si při každém boji nasazuje masku připomínající stříbrné pavoučí sítě. Tato maska ho odtrhuje od jeho vlastní identity a připomíná mu, že v boji není sám sebou, ale nástrojem temných sil. Maska mu umožňuje udržet si odstup od minulosti a vnímat sám sebe jako někoho, kdo slouží vyššímu cíli – i když si není jistý, zda ten cíl je skutečně správný.

Motivace:

Corvo nyní cestuje světem, aby sloužil vůli Lolth, i když stále bojuje s pochybnostmi o své roli v její velké hře. Cítí, že je pouhou figurkou, a zatímco vykonává svou práci, snaží se najít vlastní odpovědi – jaký je skutečný účel jeho existence? Může někdy uniknout stínům své minulosti, nebo je odsouzen navždy sloužit temnotě a klamu?

Každý krok, který učiní, ho přibližuje k pravdě, ale stejně tak ho nutí se ptát: „Jsem obětí šalby, nebo jejím pánem?“

Přítomnost

Odchod od bohyně Lolth, která ho využívala od samého začátku jeho existence, Corva osvobodil. Hněv, který prožíval a doposud prožívá vůči ní, je obří a nelítostný. Zapřísáhl se, že jí bude hatit plány, co nejvíc to půjde.
S pomocí své nové Paní, která mu doslova dala novou krev, našel nový smysl. Věří jí, protože si zvolila drowy jako svůj lid, a to přímo odporuje vůli Lolth. A to se mu moc zamlouvá.

Chóral prozby

Slyš můj tep, má jediná paní,
a pleskot krve z mých dlaní.
Checht, sílu velkou dej,
krev do srdce dolej.

Slyš můj tep, má milostivá paní,
ať všem prolévám krev do svítání.
Zbraně chladu pochvy jsou,
neboj, za chvilku se ohřejou.